Městečko broučků nebo spíš městečko Jana Karafiáta? Ač nejde o město ale o městys přesto ze všech okolních obcí vypadá nejvíc jako město. Leží na soutoku Fryšávky a Svratky v ďolíku obklopeném ze všech stran kopci a má opravdový maloměstský ráz. Náměstí s radnicí uprostřed a zámkem na konci je plné starých měšťanských domů z nichž nemalá část je památkově chráněna. Domy v okolí náměstí tvoří Městskou památkovou zónu vyhlášenou v roce 1991. Jimramov byl založen již ve 13. století Jimramem z Pernštejna a za vlády Pernštejnů městečko také rychle vzkvétalo o čemž svědčí také to že mu byla brzy udělena řada privilegií.

V dnešní době už o bývalém rozkvětu a ruchu svědčí málo co. Když se dnes zastavíte v Jimramově ucítíte možná jemné svědění na zádech a možná i trochu strach. Město stojí ale lidé zmizeli a to doslova. Poeta by asi napsal že na něj dýchl poklidný duch a pomalé tempo zdejšího života. Já ale říkám že tu prostě a jednoduše bohužel chcípnul pes. Snad kromě jednoho týdnu v roce kdy se zde koná festival „Otevřeno Jimramov“ zde život plyne až přehnaně poklidným tempem.

K místním zajímavostem patří rodné démy Jana Karafiáta a Matěje Sychry (písmák a buditel) ale hlavně místní zámek. Dlouhou dobu sloužil jako drážní učiliště a nikom nevadilo že první koleje jsou odtud přes dvacet kilometrů daleko ale v dnešní době už naštěstí zpět v rukou rodiny Belcrediů. Výjimečný je zdejší zámek potom hlavně důkazem lenosti jejich předchozích majitelů kteří si nechali vybudovat nadzemní zastřešenou chodbu do místního kostelíku vedoucí dokonce přes místní komunikaci. Říkáte si asi že to není nic výjimečného že na českých hradech a zámcích je to poměrně častá věc. To ano ale zdejší chodba zabírá odhadem třetinu rozlohy zdejšího zámečku.

Projet Žďárské vrchy a nenavštívit Jimramov by určitě nebylo rozumné rozhodnutí proto se nenechte odradit přehnanou ospalostí tohoto městečka a určitě sem nezapomeňte zavítat.